O obrázkových hejnech (též gallery walls)  jsem tu už  pojednal posledně a mohu s hrdostí říci, že od toho „posledně“ jsem  neupadl do nějaké ošklivé nečinnosti, ale jsem se snažil  i nadále  někam se s tím tématem dostat. Tak například  jsem zkusil vyprodukovat hejno, které by bylo jasně propojeno (zde použitými barvami i arabeskovými serepetičkami) a čekal jsem, co se stane.

Nějak moc se toho nestalo. Předpokládal jsem,  že když tou sestavou  zamíchám, vznikne téměř zgruntu   jiný obrázek. Jenže v praxi ať jsem míchal, jak jsem míchal, žádný zcela nový  jiný obrázek nekonal se. Aspoň mi tedy nepřipadal.  Byl to furt stejný obrázek a bylo mu jedno, jestli  původní díl skládačky,  založený vlevo nahoře, je najednou vpravo dole a naopak. Kdybych ho takhle umístil někomu do kanceláře nebo do ložnice, a každý den tam čtverce posunoval, sotva by si toho dotyčný postižený všiml!.

Mám takový dojem, že to je tím, že  celková sestava nemá žádný ústřední motiv, respektive, ten je rozesetý po všech čtvercích. Ale musí toto být přímo hned špatně?  Nejsem si jistý.   Možná že ani ne. Sestava nemění celkové vyznění, to je fakt.  Ale pořád je tady  například ta výhoda možného přeskládání do lajny nebo na výšku. A to už rozdíl je.

Nicméně jsem  s touto omezenou variabilitou úplně spokojený nebyl. Pročež jsem zkusil ještě pár divočejších sestav, řečeno marketingovým jazykem „roztančených“. A přidal rámeček. Tak  sestava vyzní spíš „jako že úmysl“ než „ten mládenec má chudák ruce volšový“, zdá se mi.